Historie Fitness Centra

(Z pohledu dlouholetého návštěvníka pro radost cvičícího už 20 let)
Do Fitness centra U Ploché dráhy chodím cvičit už 18 let,sice jen pro kondici, srovnání kostry, do sauny a hlavně pro pohodu sálající z majitele. Současná podoba Fitness centra je výsledkem nezměrné chuti do budování a hlavně velkého nadšení do kondičního posilování a různých obdobných aktivit Jirky Hály. Začátkem 80. let minulého století byla na počátku mini posilovnička ve sklepě rodinného domu. Byla zde primitivní lavice a stojan na velkou nakládací činku , několik jednoruček a dalšího základního vybavení.
To však Jirkovi nestačilo a začaly jeho budovatelské vize. V době tuhého socialismu začal chodit kolem domu a vymýšlet expanzi na nevyužité části zahrady. Všichni jsme si říkali, že je pěkný fantasta. Pak se jednoho dne pustil do kopání a ježdění kolečkem a během týdne byla v těsné blízkosti domu jáma se, kterou by měl bagr práci půl dne. Vypadalo to ,že hledá poklad po Němcích a zhubnul při tom asi 5 kg. Za pár týdnů byla hotová hrubá stavba a za dalších pár týdnů už byla první část posilovny dnešní činkárna hotová. V té době zde cvičilo jen pár kamarádů, ale bylo už založeno na pozdější Fitcentrum.
Po té následovala likvidace první garáže na další místnost posilovny a další část sklepa padla na saunu.
V 90. letech s příchodem kapitalismu Jirka opustil klidné místečko řidiče a zásobovače v rekreačním zařízení a vrhnul se do náruče podnikání. Nejdříve sám a později s několika spolupracovníky začal vyrábět na zakázky vybavení posiloven včetně složitých posilovacích strojů. Vybavil si profesionálně svou tělocvičnu i několik dalších obdobných zařízení v kraji. V té době už byla tělocvična využívána pro veřejnost.
Vždy po roce začaly Jirku svědit ruce a pustil se do dalšího budování. Následovaly objekty pro solárko a masérnu ,dnes místnost s přístroji na nohy, dále dílna ,která se postupně transformovala na tréninkovou halu na aerobik a dnes na bojová umění i posilování.
Po pár letech odpočinku začal v dubnu 2002 zatím poslední etapu výstavby sportovního imperia a během necelých pěti měsíců byl vybudován objekt s kurtem na Ricochet i přestavba další části domu na bar a solárium. Všechny stavby si Jirka zajistil jako kopáč, přidavač, zásobovač, mistr i stavbyvedoucí. Vždy se mu podařilo sehnat dobré řemeslníky na odborné práce , vyběhat různá povolení a realizovat své nápady. Děláme si z něj legraci , že až nebude kam stavět tak na ploché dráze je místa dost a nádraží je ještě daleko.
Při tom všem musel stíhat nejen sám cvičit, ale věnovat se svým zákazníkům v tělocvičně a navrch si ještě dodělat odbornou kvalifikaci na provozování sportovního zařízení. Kdo zná naše zákony tak ví , že to není zrovna jednoduché.
Tomu se říká vybudovat si firmu od základu vlastníma rukama a ne nějakými podvody a privatizačními machinacemi jak bylo u nás běžné. Byl to proces při, kterém se z koníčka stává životní náplň a živnost. Klobouk dolů a přeji našemu městu hodně takových podnikatelů.
Listopad 2002 Ježour.